Dnes přijíždíme na místo určené karavanům ve městě Onda. Když jsme tu byli před měsícem, bylo ještě zdarma. Během té doby se to stihlo trochu přestavit. A k tomu tu přibyla závora. Zatím ale není zapojená.

Je to taková skulinka, kdy je to vlastně největší pohoda. Spíme tu první den úplně sami, druhý den se odváží vjet akorát jedno další auto. Před měsícem při povodních tu stálo několik aut jen na točně, protože už se nikam nevešli. A teď skoro soukromá zahradička.

Kromě toho ale počasí pěkně přituhuje. Je konec listopadu a vypadá to, že už se od pobřeží, kde je nejtepleji, nebudeme moc vzdálit ani na pár kilometrů. A tak musíme zase popojet. Tentokrát opravdu za teplem. Jižněji.

Po cestě si domlouváme setkání s Verčou z Česka, kterou jsme tu i s jejími kamarády potkali před 2 lety na Erasmu. Je tu znova na Erasmu, tentokrát bydlí se svým přítelem, z Panamy. Všechny cesty asi nekončí v Římě, ale ve Valencii ve Španělsku.

Verče dáme prášek do perníku a další drobnosti, které s sebou taháme už skoro rok, protože nějak se nám ta trouba do dodávky spíš nevejde.

Na noc jen popojíždíme mimo tyhle ohromný města. Je už ale dávno tma a jsme unavení, tak hledat krásnej spací flek nás dneska moc nebere. Jedeme kamkoli na asfalt, a tak spíme před obchodním centrem. Ještě stihneme koupit před zavíračkou v devět vánoční světýlka i kalendář. Tak vánoční výzdobu máme!