týden padesátý

DRUHÁ ŠANCE A SILVESTr VE ŠPANĚLSKU

Den 344 | 26. 12. 2024

Po Štědrém dni se toho vlastně moc nezmění. Ve Španělsku nemají vánoční svátky 25. ani 26. prosince, takže v obchodech není narváno, protože se to tak nějak rozprostře. Ani všichni neslaví 24. 12, někteří až 6. 1. Údaje o tom, kolik Španělů, kdy slaví Vánoce, jsou různé, ale s jistotou jde říct, že část Španělů slaví Vánoce 24. 12. a část až 6. 1.

Podle věřících Španělů totiž nosí dárky Tři králové 6. ledna. V předvečer Tří králů rodina společně povečeří a děti pak jdou brzy do postýlek, aby mohly ráno co nejdříve rozbalit své dárky.

Část Španělů už to ale nedodržuje, prý hlavně kvůli tomu, že děti jdou pak hned do školy a neměly by prostor si s novými hračkami hrát. A tak někteří slaví Vánoce i s dárky 24. 12, stejně jako v Česku.

Pro nás to bylo divný přijít po Vánocích do obchodu a všude pořád vidět plné regály vánoční výzdoby, balících papírů i místních sladkostí, které ke španělským Vánocům patří. Tady se ale objevují až do Tří králů. Stejně tak jako vánoční výzdoby a betlémy ve městech i na vesnicích.

Navíc je zvláštní vidět vánoční výzdobu hned vedle palem. Ale je to pohled, na kterej si umíme zvyknout.

Den 345-346 | 27. – 28. 12. 2024 

Kromě vánoční atmosféry řešíme dál byty ve Španělsku. První, který se nám konečně po dlouhé době líbil, se nám začíná trochu rozplývat v dáli, protože nechtějí ustoupit z ceny.

Když jsme tady šmejdili a obraceli tuhle oblast i byt dvacetkrát kolem dokola, našla jsem ten byt na jiném inzerátu, kde měli i plánek bytu, který v původním inzerátu nebyl. Ukázalo se, že je byt o 10 m2 menší, než se v inzerátu uvádí. Celou dobu jsem si myslela, že nebude mít víc jak 60 m2 a ukázalo se, že má přesně 59 m2. Pokud by existovala práce jako odhadce na rozměry bytu bez měření, měla bych to dělat.

Menší byt by nám nevadil, bude mít taky dost výhod, jako třeba méně uklízení nebo méně úložného prostoru na blbosti, aspoň by toho člověk nemohl příliš kupovat. Stejně jsme nejspokojenější teď a to vlastníme jen tolik věcí, kolik se nám jich vejde do jedný docela normální dodávky, tak o co jde.

Problém je ten, že s těmito rozměry je cena za byt zkrátka vysoká. Cena za 1 m2 už není férová, alespoň podle nás. Oni na to mají samozřejmě jiný názor. My ale počítáme s tím, že se může stát, že budeme potřebovat byt zase prodat, tak ho nemůžeme kupovat nad tržní cenou.

A tak zase tak trochu bez rozmyslu (ale s intuicí) sedám k internetu a hledám zase trochu jinak. Okukuji všechny možné portály, kde se nabízejí byty v téhle oblasti, ať je web sebemenší. Potřebuji vědět, jestli mi přece jen ještě nějaký byt neproklouzl.

Prošmejdím i Marketplace na Facebooku nebo portály, co jsou takovej českej bazoš, ale bohužel zjistím, že žádnej další byt tu zkrátka už není. Teda v našem budgetu.

Je tu ale jeden byt, kterej byl taky láska na první pohled, jenže se nám už dva týdny nikdo neozval. A tak si ho najdu na všech webech a zkusím se jim ozvat přes všechny další inzerce. Šanci tomu dávám v podstatě nulovou, ale udělám to a jdeme spát.

Den 347-348 | 29. – 30. 12. 2024 

Druhej den se probudím a čeká na mě zpráva rovnou s dotazem, kdy se na byt chceme podívat. Přitom to je velká realitní kancelář, která se mi předtím neozvala přes největší realitní web nemovitostí a ani přes e-mail nebo telefon. Jestli to spadlo do spamu, netuším, ale najednou jsme zase ve hře. Píšeme, že můžeme klidně hned. Domluvíme se nakonec na zítřek a jsme zvědaví, jaké to bude.

Byt je ve stejné bytovce jako ten poslední. Jedná se o sousední byt, balkony jsou dokonce propojené. Takže není divu, že se znova zamilujeme. Tady je to prostě ono, tady si to umíme představit. Tady si umíme představit všecko.

Tak musíme pak být zas jen opatrní se zjišťováním potřebných investic a vyjednáváním o ceně. Máme ale druhou možnost a budeme chytřejší. Držte pěsti! Chceme, aby to vyšlo!

Den 349-350 | 31. 12. 2024 – 1. 1. 2025

Silvestr strávíme s teplým čajíkem, žolíkama a snahou neusnout do půlnoci. I když se ani moc nesnažíme, jsme oba už pár dní nachlazení a spánek je teď pro nás větší priorita než to, že zítra bude na konci data jiná číslovka. Navíc je zima, pošmourno a celý den propršelo.

Když se ale ještě v půl dvanáctý procházíme s Krakenem, rozhodneme se to vydržet. Na půlnoc si vezmeme každej svůj škopek zázvorovýho čaje a mrkneme ven, jestli někde blbnou s ohňostroji. Něco se děje, naštěstí málo a Kraken to snáší dobře.

Letos je ten novej rok jinej. Alespoň pro mě. Nikdy jsem si sice nedávala 1. ledna nová předsevzetí, tak nějak jsem tušila, že pro mě je důležitější mít tu správnou motivaci a datum to neovlivní. I tak jsem ale trochu přemýšlela nad tím, co se v minulém roce stalo, jestli to byl dobrý rok a jestli chci v tom příštím mít něco jinak.

Teď je to ale jiný. Je mi to totiž nějak opravdu jedno. Ale v tom nejlepším smyslu slova. Když člověk žije v dodávce, je vystaven tolika nekomfortním situacím, pozná sám sebe ve všech stránkách a nemůže před tím utéct, tak ho nějaký bilancování nerozhodí. Někdy je to dost syrový, v lepších chvílích je to ale vědomí toho, že každý okamžik žije tak, jak nejlíp umí.

Když si k tomu přidáte, že jsme docela izolovaní od vlivů společnosti, který nám nedělají dobře. Když na nás třeba někdo vyrukuje s politikou, není většinou z Česka a rychle si vysvětlíme, že se do toho nechceme pouštět, bo toho tak moc nevíme.

Člověk přestane hrát různé hry a přestane se snažit vyhovět svému okolí na úkor sebe. Začne být sám sebou a žít svůj život. A copak může být něco lepšího?

Buďte s námi na cestách!