týden třicátý třetí
Mlha, zeleno a katedrály z útesů
Den 225 | 29. 8. 2024
Probouzíme se u knihovny ve městě, kam nás ve tři ráno vyhnala bouře s blesky. Městečko nabízí pro nás trochu netradiční ranní procházku s pejskem, kterej je z toho nadšenej. Tolik zajímavejch kámošů, které tady cítí.
Projíždíme severním Španělskem, a protože se pomalu budeme přesouvat do vnitrozemí, chceme si ještě užít oceán. Výhledy na oceán jsou tu jedinečný. Není Španělsko jako Španělsko. Tady to na každým druhým rohu vypadá jak z nějakýho fantasy filmu nebo seriálu. Ty útesy, mlha, zeleno a přitom výhledy na konec všeho stojí hodně za to vidět.
My dnes spíme na kraji útesu s výhledem na Caribean moře, celý den i noc poprchává a je mlha. Aspoň máme o zábavu postaráno - chodíme se neustále dívat na vyhlídku, kdy bude vidět další kousek útesu.
A i když poprchává celý dny, tak je dusno. A to jsme na pobřeží moře, kde bývá většinou vlhký vzduch. Co je tohle za přírodní jev? Ale občas je cítit slaný vzduch, to je super. No a občas je jen dusno. A tím nemyslím mezi námi, i když ani tomu se samozřejmě při společném bydlení v dodávce někdy nevyhneme. 🙂
